Pro vlastní dítě

Pupečníkovou krev je možné nechat odebrat a uložit pro vlastní potřebu dítěte. Lze ji bezpečně použít k léčbě i po mnoha letech.

Čtěte více ..

 

Pro sourozence

Pupečníkovou krev lze použít k léčbě mezi sourozenci, pak je využití shodné jako využití darované pupečníkové krve.

Čtěte více ..

 

Pro dárcovské účely

Darovaná pupečníková krev se využívá k léčbě nemocných po celém světě. Tento krok je projevem hluboké lidskosti.

Čtěte více ..

 

Pro zcela cizího člověka

Někteří rodiče se rozhodnou, že nebudou pupečníkovou krev v rámci rodiny uchovávat. Přesto ji nechtějí zlikvidovat, protože si uvědomují veliký význam pupečníkové krve. Darují ji do dárcovské banky, odkud je nabídnuta anonymním příjemcům po celém světě. V takovém případě mohou zachránit život jiného člověka.

Dárcovství pupečníkové krve se děje prostřednictvím dárcovských bank, které vzájemně spolupracují. Kritéria, která musí odebraná pupečníková krev splnit, jsou podstatně náročnější než kritéria při uchovávání pro vlastní potřebu nebo sourozence.

Jedná se zejména o vysoké nároky na množství odebrané pupečníkové krve a tedy počet jaderných buněk. Je to způsobeno tím, že přihojení transplantátu u geneticky nepříbuzného příjemce je obtížnější.  V případě, že onemocní dítě, jehož matka pupečníkovou krev darovala do dárcovské banky, musí být tento transplantát vyřazen z programu darování. 

Pro vlastní potřebu znamená, že lékaři použijí pupečníkovou krev k léčbě dítěte, jemuž byla při porodu odebrána. 

Velikou výhodou transplantace vlastní pupečníkové krve je skutečnost, že se jedná o tělu vlastní buňky, a proto nehrozí, že je tělo odmítne, jak se tomu může stát v případě darování od druhého člověka.

Je třeba vědět, že přes veškeré přednosti vlastní pupečníkové krve je někdy nutné využít k léčbě pupečníkovou krev od sourozence nebo cizího dárce, a to především v případě, kdy je onemocnění dáno dědičně a vlastní pupečníková krev by tedy nebyla vhodná.

Pro koho?

Proč pupečníková krev?

Bylo by chybné myslet si, že pupečníková krev je jediným zdrojem kmenových buněk. Kmenových buněk máme v těle milióny. Současná medicína však není tak daleko, aby dokázala jakoukoliv kmenovou buňku v lidském těle přimět k tomu, aby se proměnila právě v buňku kostní dřeně a napravila poškozenou tvorbu krve.

Využívá tedy především kmenové buňky, které jsou schopny samy, spontánně, se proměnit právě v buňky kostní dřeně, tedy krvetvorné kmenové buňky.  Tyto kmenové buňky (krvetvorné) se nacházejí v kostní dřeni, v běžné žilní (periferní)krvi a v pupečníkové krvi.

Pro sourozence

Pokud rodiče uchovávají pupečníkovou krev svým dětem, mohou v případě onemocnění jednoho z nich využít pupečníkovou krev sourozence.  Sourozenecké transplantace se provádějí tam, kde není možné využít vlastní pupečníkovou krev dítěte.

Oproti podání pupečníkové krve od zcela cizího dárce, je mezi sourozenci nižší riziko závažných komplikací po transplantaci. Jedním z důležitých ukazatelů, zda bude možné transplantovat pupečníkovou krev je shoda v tzv. HLA znacích. Bez této shody není možné transplantaci provést.  

Mezi sourozenci je pravděpodobnost shody HLA znaků 25%.  Zdá se to málo? Podívejme se na skutečnost optikou vyhledávání mezi anonymními dárci. Tam se může stát, že se nikde ve světě nenajde jediný vhodný dárce. 

V případě, že je již starší sourozenec nemocný a matka je právě těhotná, mohou lékaři doporučit odběr pupečníkové krve pro potřebu sourozence. Jedná se o tzv. indikovaný odběr, více podrobností zde.

www.cordcenter.cz   www.czechbmd.cz   www.worldmarrow.org  
www.bpk.cz   www.marrow.org   www.anthonynolan.com    
www.kapkanadeje.cz   www.bmdw.org   www.nationalcordbloodprogram.org