Pro vlastní dítě

Pupečníkovou krev je možné nechat odebrat a uložit pro vlastní potřebu dítěte. Lze ji bezpečně použít k léčbě i po mnoha letech.

Čtěte více ..

 

Pro sourozence

Pupečníkovou krev lze použít k léčbě mezi sourozenci, pak je využití shodné jako využití darované pupečníkové krve.

Čtěte více ..

 

Pro dárcovské účely

Darovaná pupečníková krev se využívá k léčbě nemocných po celém světě. Tento krok je projevem hluboké lidskosti.

Čtěte více ..

 

Kmenové buňky pupečníkové krve a jejich využití v medicíně

Výzkum kmenových buněk a s ním spojené možnosti "reprogramování" buněk somatických je razantně se rozvíjejícím oborem medicíny, který je navíc stále předmětem kontroverzních diskusí. Ze strany lékaře je velmi obtížné obsáhnout aktuálně se měnící stav poznatků a už vůbec není možné, aby budoucí rodiče byli schopni všechny tyto skutečnosti úplně pochopit.

V každém případě jsou však ve velmi zranitelné pozici, protože jim jde o budoucnost svého nenarozeného dítěte a pro něj jsou ochotni přinést jakékoli oběti. Proto je na provozovatelích soukromých bank, aby se nesnažili u budoucích rodičů prostě vzbudit dojem, že by bylo nešťastným rozhodnutím pupečníkovou krev děťátka neuchovat. Tento článek má poskytnout aktuální stav informací od lékařů, kteří s budoucími rodiči přicházejí do styku a kteří chtějí informovat podle současných poznatků medicíny.

Využití kmenových buněk z pupečníkové krve

Hemopoetické kmenové buňky z alogenní pupečníkové krve (nepříbuzný dárce) z dárcovských bank se využívají v medicíně už asi 15 let, a to ve více než 70 indikacích. Jejich výhodou je, že se dají získat s minimální námahou a po jejich následném uchování (zmrazení) se dají v případě použití rozmrazit. Oblastmi využití v současnosti jsou: maligní onemocnění krevního a lymfatického systému, metabolické onemocnění, imunitní poruchy, solidní nádory, hemoglobinopatie a genetické poruchy. Od první transplantace pupečníkové krve (Gluckman a kol., 1989) se tento zdroj kmenových buněk využil dosud ve více než 25 000 případech (Butler a Menitove, 2011).

Ve světě je nyní k dispozici více než 500 000 kryokonzervovaných alogenních transplantátů, které jsou evidovány v databázích mezinárodních organizací jako jsou Netcord (www.netcord.org) či BMDW (www.bmdw.org). Počet pacientů, u kterých byla použita jako transplantát alogenní pupečníková krev, každoročně stoupá. V Německu se v roce 2008 poprvé takto transplantovali více u dospělých než u dětí.

Výhody a nevýhody

Pupečníková krev je k dispozici mnohem rychleji než kostní dřeň: v nutném případě je možné mít transplantát k dispozici už za 2 pracovní dny. Z důvodů imunologické nezralosti je takový transplantát lépe tolerován, přitom ve srovnání s dření neztrácí na efektivitě a nesnižuje se ani bezpečnost. U pupečníkové krve lze tolerovat větší neshodu než u jakéhokoliv jiného zdroje kmenových buněk, což zvyšuje šanci vhodnosti transplantátu pro více pacientů. Další výhodou je etická nezávadnost a mikrobiologická čistota, resp. malá šance na kontaminaci.

Nevýhodou je nízký počet kmenových buněk, který se dá překonat "double" transplantací (tedy časově následnou transplantací dvou vhodných transplantátů jednomu pacientovi). Alogenní banka kmenových buněk vyžaduje při populaci 60 milionů obyvatel statisticky asi 50 000 alogenních transplantátů, aby bylo možné nabídnout pro 96% lidí vhodný transplantát (100% se prakticky z různých důvodů dosáhnout nedá). Slovensko by při takovém přepočtu potřeby transplantátů potřebovalo asi 4400 dárců kostní dřeně nebo uskladněných jednotek pupečníkové krve. Takto velká zásoba nelze dosáhnout bez vhodné osvěty. Nejde tu však pouze o problém osvěty, ale hlavně o problém nedostatku financí! Každý transplantát pupečníkové krve zařazen v dárcovských bankách musí být, na rozdíl od dárce buněk kostní dřeně, nejen vyšetřen na HLA, ale i odebrán, zpracován, kompletně vyšetřen a zmrazen pro potřeby okamžitého použití.

Státní rozpočty většiny zemí tyto aktivity nehradí a často ani takovýmto bankám nepřispívají. Na Slovensku je tzv.. smíšená rodinná banka pupečníkové krve, která rozvíjí z vlastních a sponzorských zdrojů i dárcovský registr pupečníkové krve, obsahující t. č. 1735 transplantátů. Už počtvrté za sebou byla celosvětově vyhodnocena jako banka s nejvyšším průměrným počtem jaderných buněk na transplantát (www.bmdw.org/index.php?id=83). Vysoký počet jaderných buněk je přitom důležitý parametr předpovídající rychlost přihojení transplantátu.  K třetímu čtvrtletí 2011 bylo vydáno již 16 jednotek PK pro transplantaci zahraničních pacientů, nejvíce z nich pochází z USA. Jelikož časová dostupnost transplantátu je přímo úměrná šancím pacientů s leukémií na přežití, především při prognosticky nepříznivých typech, určitě by si rozvíjení dárcovských bank pupečníkové krve zasloužilo větší pozornost státu i zdravotních pojišťoven.

Zdroj: (Lekárske listy; 11/2012; 15/03/2012; s.: 17,18,19; jen ; Zaradenie: Hematológia)

Jste zde: Domů Přečtěte si Kmenové buňky pupečníkové krve a jejich využití v medicíně
www.cordcenter.cz   www.czechbmd.cz   www.worldmarrow.org  
www.bpk.cz   www.marrow.org   www.anthonynolan.com    
www.kapkanadeje.cz   www.bmdw.org   www.nationalcordbloodprogram.org